První den na střední

První den na střední. Tento den jsem si vždy představovala jako nejhorší na světě. Strach z cesty,z příchodu do školy,z nových spolužáků a učitelů. Čím víc se blížilo září,těšila jsem se víc a víc. Znáte to,začínala jsem mít představy podle středoškolských hollywoodských filmů. Ha,dobrý vtípek. I když je teď už po druhém školním dni,tak jsem stále nabitá pozitivní energií a plná naděje,že to budou skvělé roky.

 

Od začátku

Mít po prázdninách budík na 5:45 je jednoznačná smrt. Kupodivu se mi ale vstávalo dobře,dokonce s dobrou náladou. Kdybych vám sem mohla dát fotku svých vlasů,možná by se vám to líbilo,a nebo byste se smáli,že vypadám jako Hagrid. Měla jsem je tak kudrnaté,že bych mohla dělat reklamu na objem vlasů. Neskutečný. Počítala jsem s tím,že se opět ztrapním. Znám se,i moji kamarádi by vám mohli potvrdit,že jsem menší magnet na trapasy. To bych ale jinak nebyla já. (Možná proto radši sedím za počítačem a o daném tématu píšu,než o něm mluvit. Byl by to opět TRAPAS)

Do školy jsem jela se svojí kamarádkou,která je teď i moje spolužačka♥ a s dalšími kamarády,kteří ten den jeli do školy ve stejný čas. Měla jsem neustálý pocit,že jedu někam na výlet. Dostat se do skutečnosti,že opravdu jedu do nové školy,bylo pro mě opravdu nemožném. Ale časem to bude bohužel (bohudík?) stereotyp.
Když jsme byli v autobuse a blížili se k zastávce u naší školy,popohnala jsem Denču,ať už jdeme ke dvěřím. V autobuse se ozvalo jméno zastávky a já si byla jistá,že můžeme vystupovat. Bylo pondělí brzo ráno,takže všude lidé a v autobuse stehno vedle stehna.  Poprosila jsem kluka,který stál u dveří,aby se posunul a začala jsem se snažit otevřít dveře.  Měla jsem v ten moment asi úplně vymazáno,snažila jsem se otevřít dveře v MHD,jenže tam je přeci tlačítko a nebo je otevře při zastavení řidič. Kluk se neposunul a prohlásil
,,Jsme na křižovatce.“
V ten moment jsem se musela opravdu zasmát sama sobě. Raději jsem se posunula dál,jenže všude stáli lidé namačkaní u sebe,tak jsem samozřejmě asi 3x nějakou slečnu přimáčla k oknu.

Ve škole

S kamarádkou (Denčou) jsme přišly do třídy skoro jako poslední a jediné naše přání bylo,ať nesedíme v první lavici. Jo,uhádli jste,sedíme v první uprostřed. UPROSTŘED. Kill myself.
Když z celého dne vymažu příhodu s autobusem,sezení v první lavici (asi po celý rok) a to,že jsem nějaké slečně zhasla na záchodě,to byl fajn den. Máme skvělého třídního,z kterého už jsem za dva dny na střední mrtvá. Je to vážně zabiják. Spolužáci vypadají sympaticky,jen se musíme už pořádně všichni rozpovídat. Škola je pěkná a určitě se mi o pořádný kus zlepší jazyky. Máme angličtinu okolo 7 hodin týdně,ještě ke všemu biologii a IKT v angličtině.

A co vyšší ročníky?

Jeden čtvrťák prohlásil,že by se měli na chodbách udělat semafory a jiní,že jsme maličcí. Jo,v tomhle mají pravdu-aspoň zatím.

Co vy a vaše představy o střední?
Dejte mi v komentářích vědět,jaký byl váš první den. Pro budoucí středoškoláky-nespěchejte s vystupováním v autobuse.
A ještě něco pro holky. Měly jste nějakou tu lásku? Však to znáte,love storky na střední. Já za sebe můžu říct,že nějaká ta love storka jak z High School Musical by mohla přijít.

Osud je osud,uvidíme.

We gotta,gotta carry on.
(Článek si přečetlo celkem 1 419 čtenářů, 1 dnes)